Category: U10

Další turnaj U10 – tentokrát na Spartě

Po týdnu jsme opět měli sraz na nádraží v Přelouči a to znamená jediné – jedeme vlakem. Půovdně jsme měli jet v počtu 12 dětí, bohužel na poslední chvilku nám odpadli 2 hráči ze skupiny B, což bylo dost nepříjemné, naštěstí po příjezdu jsme zjistili, že kluvi z Rakovníka díky chybě v organizaci vyrazili v počtu pouchých 4 hráčů, tak jsme je vzali mez naše Bizonky a musím říct, že se kluci rozhodně neztratili.

Skupina C

krůček po krůčku se s touto skupinkou Bizonků rozehráváme, výkony jsou trochu jako na houpačce, ale každým turnajem je to houpání menší a menší. Tentokrát byl začátek hodně ospalý. Stále se potýkáme s obavami ze skládek a od toho se odvíjí výsledky. Ačkoliv jsme schopni položit několik hezkých pětek, tak nejsme schopni konkurovat v obraně. Někteří hráči se trochu osmělují, získávají sebevědomí, ale zkrátka pořád to není ono a musíme na tom pořád pracovat. Co mě těší, je že i přes třeba nepříznivé výsledky se děti vždy znovu postaví do dalšího zápasu a je vidět chuť do zápasu a snaha o zlepšení. Takže dětem patří mé hluboké uznání.

Skupina B

Možná budu teď přehnaně kritický, ačkoliv hráči podali opět velmi dobrý výkon, tak dnes mi to nějak nepřišlo ono. Asi jsem se namlsal při předchozích 2 turnajích a tentokrát mi přišel výkon takový nemastný neslaný. Asi je to i tím, že jsme neměli kompletní sestavu a ačkoliv jsme měli velmi dobré parťáky z Rakovníka, tak zkrátka ta chemie nefungovala úplně perfektně. Měli jsme pouze 3 zápasy, za to ale poměrně dlouhé (2x 7minut). Všechny zápasy byly velmi vyrovnané, ve 2 z nich jsme měli asi trochu větší hlad a urvali jsme vítězství. Nejurputnější zápas byl jako již tradičně s bandičkou ze Sedlčan, se kterými se potkáváme velmi často. Bohužel v tomto zápase mi hráči v posledních asi 2 minutách úplně přestali hrát a z dobře rozehraného zápasu nakonec byla buď remíza, nebo těsná prohra (nějak jsem z rozhořčení zapomněl vnímat skóre). I tak ale samozřejmě hluboké uznání patří i těmto dětem – vo tom žádná… 😉

No a příští týden už nás čeká domácí turnaj u nás v Přelouči, na který se všichni těšíme a doufám, že nás přijde podpořit spoustu diváků… Takže příští víkend – RAGBY ZDAR! 

Honza Šmíd
Trenér U10

U10 vyrazili do Plzně nejen na turnaj

Nedělní turnaj kategorie U10 byl naplánovaný v daleké Plzni a protože se podařilo na poslední chvíli zajistit i ubytování v tělocvičně základní školy Božkov v Plzni (tímto bych chtěl poděkovat za vstřícnost), tak jsme neváhali a pojmuli tento turnaj jako možnost strávit společně trochu delší dobu. 

Vyrazili jsme v sobotu dopoledne vlakem v počtu 11 mladých nadějí a 4 tatínků (jimž vyjadřuji hluboký obdiv za odvahu a pomoc během celého výletu). Cesta proběhla bez problémů, přeci jen s vyháněním cestujících z rezervovaných míst máme už nějaké ty zkušenosti a co si budeme povídat, jakmile se zmíním, že jsme tým ragbistů, tak vzdorují jen ti nejotrlejší. Po příjezdu jsme se ubytovali v tělocvičně zmíněné školy a rychle jsme se přesunuli do Techmánia Science center, abychom se také dozvěděli něco nového a trochu si ulevili od všech těch Brawl Stars a Pokemon diskuzí :-). Techmánii můžu všem vřele doporučit, 2 hodiny byly pro nás málo a v 6 večer nás museli vyhánět, protože jinak bychom tam asi přespali. Pak už jen Pizza k večeři, soudní přelíčení s pokutovanými zlobidly, večerka a spánek… 

V neděli jsme do sebe vdechli vydatnou snídani a vyrazili směr nedaleký Božkovský ostrov, kde probíhal samotný turnaj kategorie U10. Postavili jsme opět 2 týmy, ačkoliv nám chyběl do skupiny C jeden hráč, podařilo se nám domluvit s Ragby Olymp na hostování – a já jim tímto také děkuji, jejich hráč byl vždy přínosem.

Skupina C

Hra a především chuť do hry u této skupiny se postupně zlepšuje. Ze začátku působili sice trochu ospalým dojmem, v druhém zápase se ale probudili a hra se výrazně zlepšila. když to rozdělím na 2 části – tak útok nám funguje skvěle, hráči si balón hezky přihrávají, snaží se roztahovat do strany a díky tomu jsme viděli spoustu hezkých týmových akcí a položení. Bohužel tu máme ale druhou minci a to je obrana. Zde bohužel musím konstatovat, že jsme absolutně pohořeli. Asi nejlépe to vystihuje jedno jediné slovo: „STRACH“. Zde nás čeká největší práce – odbourání strachu z kontaktu s neznámým hráčem. s tím bojuje téměř každý nováček a pomáhá na to samozřejmě trénink, ale asi nejdůležitější je zápasová zkušenost – čím více turnajů děti odehrají, tím víc si budou věřit a tím více z nich tento strach opadne. Budeme na tom makat a pevně věřím, že tuto část hry brzy také ovládneme i s těmi méně zkušenými hráči. U této skupiny neřeším vůbec výsledky zápasů. Je možné, že jsme vše prohráli, možná jsme tam urvali nějakou výhru – to pro mě není podstatné. Důležité je, aby zde byl posun a ten vidět je…

Skupina B

Po minulém turnaji v Říčanech jsem byl opravdu zvědav, jestli budeme schopni navázat na perfektní výkon a jsem velmi mile překvapen, že se to podařilo opravdu beze zbytku. Na to, že jsme neměli v podstatě možnost střídání a všichni odehráli 100% času v takovém vedru, tak jsem neviděl jediný pokles a v každém zápase to šlapalo jako švýcarské hodinky. Ano, chybičky se stále stávají, to je přirozené, ale je jich čím dál tím méně. Obrovský posun máme především v komunikaci a týmovém pojetí hry. Hráči si hlídají své pozice na hřišti, komunikují spolu, reagují na situaci na hřišti a dokáží toho využít. Pro posun do vyšší kategorie, což dost hráčů z této skupiny velmi brzy čeká, je toto myslím obrovskou devizou. Čím větší je hřiště a čím více je hráčů, tím méně vynikají jednotlivci a naopak vyčnívají týmoví hráči. Tak snad jdeme správnou cestou… Jen pro úplnost, zde jsme odehráli 4 zápasy, z toho 4 výhry, skóre 29:8…

Závěrem ještě jednou děkuji tatínkům, co našli odvahu a vydali se s bandou Bizonků do neznáma, zvládli to parádně a já jim moc děkuji. Samozřejmě ale hlavní díky patří dětem, protože bez jejich nadšení a odhodlání by to nemělo žádný smysl… A za týden nás čeká turnaj na Spartě, tak už se nemůžeme dočkat… 😉

Jan Šmíd
Trenér U10

U10 bojovali v Říčanech

Na prvního máje jsme měli s U10 naplánovaný regionální turnaj v Říčanech, kam jsme vyrazili s 11 Bizonky. Tudíž jsme se rozhodli, že s pomocí dalších týmů určitě budeme schopni postavit 2 týmy, což se povedlo – ve skupině C jsme postavili 4 naše hráče, které doplnili 3 hráči z Rugby Babice a ještě 1 Kralupský Havran. Ve skupině B jsem tedy měl k dispozici 7 hráčů. To že nasazujeme 2 týmy mi udělalo obrovskou radost. To že jsem na ně byl sám už menší, naštěstí Pavel z Babic neváhal a týmu ve skupině C se skvěle ujal – Pavle, díky!

Skupina C

V této skupině nám nastupují hráči a hráčky, co jsou buď noví, nebo si stále zvykají na starší kategorii, ve které jsou teprve první rok. U těchto dětí je hlavní, aby se hrou bavily a hlavně aby získávaly zkušenosti a především sebevědomí, že si ten balón mohou vzít nebo že mohou protihráče zastavit. Neviděl jsem všechny zápasy, ale z toho co jsem viděl a z reakcí dětí jsem se ujistil, že se toto daří – každým zápasem jsou noví hráči aktivnější a zvykají si na zápasové tempo. Bohužel na druhou stranu byla hodně znát nesehranost s dětmi z ostatních klubů a chybělo nám v této skupině více týmové pojetí hry. Tak jako tak – 6 utkání odehráno, děti to bavilo a už se těší na další turnaj – úkol splněn! 🙂

Skupina B

Abych byl naprosto upřímný, měl jsem trochu obavy, jak s tímto týmem dopadneme. Po obnovení venkovních tréninků jsme se trochu potýkali s nepravidelnou docházkou jak na tréninky tak na turnaje. Vlastně jsme neměli možnost v novém roce ještě vyzkoušet skupinu B. Pouze v prvním turnaji hráli Johánek a Honzík ve skupině B. Tentokrát nám dokonce naprosto výjimečně Johánek chyběl a co si budeme nalhávat, je to jeden z pilířů celého týmu. Vždyť ten klučina je u ragby ve svých necelých 10 letech již 6 let. 

Nebudu to zdržovat – po dlouhé době jsem měl zase husí kůži při hře svých svěřenců. Hned v prvním zápase mi padla brada na zem a sbíral jsem jí při odchodu k autobusu po skončení turnaje. Nasazení všech – a to musím zdůraznit – OPRAVDU VŠECH – hráčů bylo dech beroucí. I hráči, u kterých jsem se v poslední době trochu potýkal s motivací, tak ukázali, že když chtějí hrát, tak to zkrátka umí. Všechny prvky, na kterých pracujeme, jako je tlak v rucku, přihrávka na třetího nebo příjem balónu najednou začaly fungovat. O balóny jsme nepřicházeli a tím jsme mohli využívat kombinační hru a přihrávkami roztahovat hru do stran. Perfektní. Samozřejmě se pár chybiček našlo, ale to si necháme pro sebe na tréninky, abychom byli ještě o fous lepší… 

Poděkování samozřejmě všem, jak rodičům tak především dětem, za to že mohu zažívat tak krásné chvíle a pevně doufám, že i všem ostatním se takovéto zážitky nesmazatelně zapíší do paměti. DĚKUJI!

Honza Šmíd
Trenér

U10 to v Chrášťanech pěkně roztočili

V neděli 24.dubna jsme s hráči do 10 let vyrazili do Chrášťan u Prahy na hřiště týmu ARC Iuridica. Dlouho jsme tu nebyli a tak jsme poprvé mohli vidět areál, který prošel rozsáhlou rekonstrukcí a musíme říct, že to tam mají opravdu moc hezké – gratulujeme. Hlavně ať dobře a dlouho slouží.

Tentokrát jsme vyrazili v počtu 9 hráčů a rozhodl jsem se přihlásit naše hráče do skupiny C a to o přes to, že jsme měli několik hráčů do skupiny B. Důvod byl prostý, potřeboval jsem co nejvíce zapojit novější a méně zkušené hráče, protože pokud budou stále spoléhat na zkušenější, tak se nikam příliš neposunou. S prvním zápasem se na trávník začaly snášet také první dešťové kapky, které nás v čím dál větší intenzitě provázely celý turnaj.

V prvním zápase jsme jako tradičně měli trochu ospalý rozjezd. Na tomto musím jednoznačně zapracovat a v příštích turnajích musím děti více „rozehřát“ a „nabudit“. Naštěstí to na obou stranách bylo stejné a po zápase jsme si s trenérem Petrovic podali ruce se slovy „No, díky za zápas, byla to teda hrůza…“ 😀 Takže rychle zapomenout a hurá do dalšího zápasu.

Zbylé 3 zápasy už jsme odehráli ve velmi dobrém tempu a mám velkou radost, že se mi rozehráli opravdu všichni hráči. Ti zkušenější krásně tvořili hru a ti méně zkušení začali přicházet na chuť kombinační hře, kdy se několika přihrávkami dalo krásně uvolnit a pelášit vstříc položení pětky za pětkou. Do útoku to tedy byl super posun. Co se týče obrany, tam stále musíme pracovat na odstranění strachu ze skládání – to je bohužel u některých hráčů stále problém a je to jeden z důvodů, proč s některými nemůžeme do skupiny B, protože tam už to bez spolehlivých skládek zkrátka nejde. 

Tak zase příští týden – tentokrát v Říčanech.

Ragby ZDAR!

Kategorie U10 vyrazila do Sedlčan

Tak konečně se nám rozjela jarní sezóna i pro ty nejmenší kategorie a s dětmi do 10 let jsme v neděli vyrazili do Sedlčan. Na dětech už od rána bylo vidět, jak moc se těší. Ačkoliv cesta trvala 2 hodiny, celou dobu byla dobrá nálada a to i přes poletující sněhové vločky, které se z tepla uvnitř autobusu pozorují hezky, ale zároveň člověk tak nějak tuší, že to po příjezdu nebude úplně „na plavky“.

Původní účast byla avizovaná mnohem větší a chvílemi to vypadalo na možnost sestavit 2 týmy, ale nejspíš i počasí zařídilo dost omluvenek a nakonec jsme měli 9 hráčů z toho 7 do kategorie C a 2 do kategorie B. Domluvili jsme se tedy s týmem z Českých Budějovic, že spojíme ve skupině B svoje síly, měli totiž pouze 4 hráče. 

Výkonnostní skupina B
Já jsem se primárně věnoval skupině C, nicméně při každé volné chvíli jsem se snažil sledovat i počínání našich dvou Honzíků ve skupině B. A mám velkou radost že opravdu BYLO NA CO SE DÍVAT. Trenérka Budějovic si naše kluky vychvalovala do nebes a opravdu bylo vidět, že jsou tahouny týmu. Zdobila je neprostupná obrana a dobrá taktická vyzrálost. V kombinaci s hráči Budějovic, kteří je doplnily rychlostí a hbitostí se vylíhnul téměř neporazitelný tým. Pouze v jednom zápase utrpěli velmi těsnou porážku 2:1, jinak na hřišti tento tým dominoval. Bezchybné to samozřejmě nebylo, nicméně tím, že jsem nesledoval celou dobu, tak jsem si zapamatoval jen ty dobré momenty. 🙂

Výkonnostní skupina C
Zde jsme měli primárně nováčky, ale i pár hráčů, kteří už zkušenosti mají, jen potřebují trochu přemoct strach a najít v sobě hlad po balónu a vítězství. V prvním zápase jsme se teprve začínali probouzet z nočního spánku a hra opravdu vypadala jako když po louce pobíhají unavení medvědi. Au. Nicméně ze své zkušenosti vím, jak takové první turnaje po zimě vypadají. Nepropadal jsem tedy panice a dobře jsem udělal. Zápas od zápasu byla hra lepší a lepší. U některých hráčů jsem byl až překvapen, co se v nich skrývá. Nemohu říct, že bychom nějak dominovali, naopak výhru jsme urvali jenom jednu, nicméně vždy to bylo hodně těsné a téměř vždy po zbytečných chybách, které můžeme odstranit. Poslední 2 zápasy byly plné herního nadšení a snahy o to poprat se o výsledek. A z toho mám velkou radost. Je vidět, že máme na čem stavět, ale je před námi ještě obrovský kus práce. 

Cestou zpět byla v autobuse opět báječná nálada, zpívalo se, povídali se vtipy a nerozhodila nás ani Policejní kontrola, která málem odvezla jednoho z hráčů (na žádost trenéra, pozn. redakce). 🙂 Vše nakonec dobře dopadlo a my hledíme vstříc dalším turnajům a výzvám. 

Honza Šmíd
Trenér kategorie U10

Pragovka hostila poslední turnaj U10

Ano, je to tak. Podzimní sezóna se nám završila posledním turnajem U10 v Praze na Pragovce. Mám obrovskou radost, že krom jednoho jediného turnaje v Olomouci jsme se zúčastnili všech turnajů podzimní části sezóny a to hned několikrát se dvěma týmy. Už jen toto beru za obrovský úspěch.

Na Pragovku se vydáváme obvykle vlakem a stejně tak to bylo i tentokrát. Cesta vlakem uběhla tak rychle, jako děcko po prvním curry běží na záchod. Po příjemné procházce ke hřišti jsme provedli tradiční aktivaci (rozuměj rozcvičku a různé další blbiny, aby se děti rozhýbaly). Před turnajem jsem dětem vyslal jasné poselství: „Je to poslední turnaj, nezajímá mě výsledek, jediné co chci, aby vás to bavilo. Hrajte tak jak umíte a dejte do toho hlavně nadšení. Já jako trenér dnes nebudu rozdávat povely ani křičet (ups…. pozn. autora). Je to na vás, bavte se hrou a užijte si den.“

Dětská mysl a fantazie je v tomto úžasná, takže jsem se během dne dozvěděl, co všechno děti baví a co zase ne. Něco se týkalo ragby, něco vůbec. Ale tak sranda byla a já se hesla držel také – parádně jsem se bavil. Díky bohu tato odlehčenost situace pomohla i na hřišti – děti na sebe vzaly zodpovědnost, parádně komunikovaly, hrály soudržně a hlavně s nasazením a nadšením. Krom jednoho zápasu nás zdobila pevná obrana a výborné rozehrávky standardních situací, díky kterým jsme získali spoustu položení.

Zkrátka jsme si užili poslední podzimní turnaj náramně, jediné co nám to trochu pokazilo byla cesta vlakem domů – inu neděle odpoledne, ještě když byl před víkendem svátek. Nacpávači z Japonského metra by se nám na nádraží v Libni obzvláště hodili. Museli jsme si nakonec pomoci sami a trochu to pomačkat – tak co si budeme povídat, jsme ragbisti, tak to zas takový problém nebyl. 🙂 I tak cesta proběhla zdárně, ve vlaku nikdo nezůstal a všichni se vrhli do náručí čekajících rodičů. 

Byl to krásný podzim. Chvíli jsem měl obavy, zda sezónu neovlivní situace kolem covidu, ale naštěstí vše proběhlo bez komplikací, což je super. Jak už jsem psal, účast na turnajích byla parádní a až na drobné výjimky bylo vidět, že celé naše snažení směřuje správným směrem. Děkuji tedy všem – dětem, rodičům, trenérům, ostatním klubům, rozhodčím, řidičům autobusů i vlaků, vlastně i vládě, že nám to nezatrhli. Nyní už nás čeká zimní příprava a pak už hurá na jaře na další turnaje. 

Ragby ZDAR!

Honza a Jarda – trenéři U10

PYRF - U10

Mládež vyrazila na festival ragby

Tento víkend v sobotu 16.10.2021 probíhal v Praze tradiční festival Ragby, což je mezinárodní turnaj mládeže nazvaný Prague Youth Rugby Festival (PYRF). Oproti jiným turnajům je tento soutěžní a tedy každý klub bere ty nejlepší hráčky a hráče co má k dispozici. Zároveň je obvykle možné porovnat síly i se zahraničními kluby, což bohužel tento ročník nebylo možné z důvodu komplikované situace kolem Covidu. Klubům z Moravy naštěstí nic nebránilo, tak jsme se potkali alespoň s kluby z Brna a Vyškova. 

Pro kategorii U10 se turnaj konal na Tatrovce, kam nás jako vždy včas a bezpečně dovezl Miloš Kozubek. My tady moc díků za dopravu nerozdáváme, tak se pokusím to dnes trochu napravit, protože zkrátka jsme vždy naprosto spokojeni. Takže díky moc, pane řediteli! 🙂 

Do naší sestavy jsme nakonec vybrali tyto hráče: Honzík Vrátil (kapitán), Johánek Bulánek, Max Tichý, Adam Pleskot,  Radek Suchý, Patrik Dvořák, Víťa Lelek a Matěj Štarman.  Poslední 2 jmenovaní jsou dokonce čerstvě po přestupu z U8, nicméně jsou velmi šikovní a talentovaní, tak jsme je vzali, aby nabírali zkušenosti. A nutno dodat, že rozhodně nebyli jen do počtu – naopak!

Dopoledne nás čekaly zápasy ve skupině, kde jsme postupně změřili síly s týmy: RA Brno, Šumava Nýrsko, Kralupy Havrani a Tatra A. Hned první zápas ukázal, že tady nebude slabých týmů a bude se bojovat o každý centimetr trávníku. Dramatické utkání jsme nakonec o jedno položení vyhráli a to nám udělalo obrovskou radost. Následoval zápas s týmem z Nýrska, který byl mnohými pasován do role tzv. černého koně turnaje. S tímto velmi silným soupeřem jsme svedli opravdu neskutečnou bitvu. Naší hlavní silou byla především týmovost a souhra. Bohužel jsme si ale vybrali i slabší chvilky, které nás stály když už ne vítězství, tak určitě remízu. Hráči zjistili, že v takovém zápase se zkrátka jakékoliv zaváhání trestá. 
I tak nás ale tento výkon nakopnul a proti týmu z Kralup jsme nastoupili ve velkém stylu. Věděli jsme, kdo nás čeká, vždyť jsou to naši kamarádi, se kterými jsme bok po boku hráli několik turnajů v minulých sezónách. Opět bylo nutné hrát hlavně soudržně a kombinačně. Celkem rychle jsme se dostali do vedení 3:1 a asi minutu před koncem to vypadalo, že máme vítězství na dosah ruky. Kluci z Kralup ale zařadili vyšší rychlost a nás asi trochu brzdily myšlenky na výhru s tak silným soupeřem. Během minuty jsme dostali 3 pětky a na některých tvářích se objevily i slzičky. Opět to byly laciné chyby, kdy nám balóny lítaly z rukou a tím jsme nabídli soupeři šanci. Další porážka o jediný bod. 
Jako poslední tým nás čekal jeden z favoritů turnaje – Tatra A. Tento tým si poradil zatím se všemi soupeři v naší skupině a už mu chyběl jenom náš skalp. Snažili jsme se hráče nahecovat co nejvíce, aby nedali svojí kůži zadarmo. A sice jsme celkem nepřekvapivě prohráli, ale rozhodně jsme sehráli velmi dobré utkání a myslím, že jsme byli jediní, kdo Tatrovce nasázel 3 pětky. Nakonec to tedy bylo 4. místo a do odpoledne jsme šli do skupiny, která bojovala o 12. – 16. místo. 

Po obědě na nás tedy čekaly týmy: Říčany B, Sparta, Slavia a Petrovice B. Bylo super, že nás pauza příliš neutlumila a do prvního zápasu jsme vlítli jako praví Bizoni – urputný boj, soudržnost a souhra – to byly aspekty, které nám pomohly k výhře 4:3. Následující utkání se Spartou bylo asi nejdramatičtější utkání, které jsme odehráli. Z obou stran skvělá obranná hra dovolila položit pouhé 3 pětky – vyhrát mohl kdokoliv, trochu více štěstí měli tentokrát borci ze Sparty. Opět rozdíl o jediný bod. Za hru se ale rozhodně stydět nemusíme. 
Proti Slavii si dovolím tvrdit, že jsme měli přeci jen trochu navrch, nicméně jsme kupili chybu za chybou a nakonec tedy i tento zápas byl těsný. O jednu pětku více jsme nakonec položili mi. Toto utkání si ale za rámeček úplně nedáme – jednoznačně náš nejslabší výkon. Přesto bylo vidět spousta hezkých akcí, včetně krásného položení z rojové hry, kdy jsme měli snad 5 fází (což u U10 je opravdu nezvyklé) a nakonec se povedlo silou vůle dotlačit míč za čáru – viz foto :-).

Poslední zápas nás čekal proti Petrovicím B. Trochu už začala úřadovat i únava a alespoň pro mě tento zápas neměl až takový náboj jako ty předešlé. Bojovalo se ale opět urputně a opět byl rozdíl o jedinou pětku – tentokrát v náš neprospěch. Prohra 1:2 ale určitě není nic, za co bychom se měli stydět.

Když jsme ráno vyráželi, moje skromné ambice byly skončit kolem 10. – 12. místa (celkem bylo 21 týmů) – musíme být přeci jen realisti a když vidíme hru ve skupinách A, tak víme, že máme ještě co dohánět. Hra našeho týmu během celého turnaje mě ale velmi mile překvapila a nebýt několika chybiček v základní skupině, klidně jsme mohli skončit ve finálové skupině o 1. – 6. místo. Na kdyby se samozřejmě nehraje, jsem ale přeci jen trochu zklamaný, i když jsme nakonec nezůstali tolik za tím, co jsem si na začátku představoval. Určitě jsme našemu klubu neudělali ostudu a děti na hřišti nechali vše, to jsem si jist.

Zároveň si ale moc dobře uvědomujeme, které chyby nás stály lepší umístění a s dětmi jsme si vše podrobně rozebrali. Je důležité, aby i sami děti rozuměli tomu, co se nepovedlo. Slíbili jsme si, že na tom budeme tvrdě, ale také s nadšením pracovat. 

Chtěl bych poděkovat organizátorům turnaje, vše probíhalo bez sebemenších problémů. Chtěl bych poděkovat rodičům za podporu a pomoc při turnaji. Také bych chtěl poděkovat mé rodině, která bez mrknutí oka tolerovala můj pozdní příchod na sobotní rodinnou oslavu :-). Hlavně bych chtěl ale poděkovat dětem, protože bez nich a jejich nasazení by to zkrátka nešlo. A když je to k tomu všemu ještě baví, tak to je pro trenéra to správné palivo do motoru.

Tak RAGBY ZDAR!

Honza a Jarda.

U10 na Slavii

U10 – 4. Regionální Turnaj na Slávii

O prvním říjnovém víkendu jsme s hráči kategorie U10 zavítali na turnaj na pražskou Slavii. 

Kvůli podzimní vlně chřipek a viróz se nám bohužel nepodařilo sestavit dva původně plánované týmy – jeden do skupiny B a jeden do „céčka“. Vzhledem k absenci většiny starších a zkušenějších hráčů jsme se na místě rozhodli, že si nakonec zkusíme zahrát skupinu C.

Tohoto turnaje se zúčastnili převážně noví hráči a hráčky, pro některé to byl vůbec první turnaj a tak jsme si za cíl dali hrát „týmovou hru“ s maximem přihrávek, zabojovat o každý míč a v praxi si zkusit atmosféru „ostrých“ zápasů. Naši hráči se po „opatrném“ prvním zápase rozkoukali a předváděli pěknou a hlavně bojovnou hru. Každý zápas bylo vidět, jak se nám zlepšuje spolupráce, komunikace a pohyb na hřišti. Měl jsem opravdu radost, jak rychle se noví hráči učí od těch zkušenějších a všichni se zapojují do hry. 

Z celkového počtu 5-ti zápasů jsme 3 x zvítězili a 2 x prohráli, což samo o sobě není vůbec důležité, ale na druhou stranu to našim malým Bizonům udělalo ohromnou radost, protože kvality skupiny C z tohoto turnaje se velmi blížili skupině B.

Podtrženo sečteno, naši hráči předvedli velmi dobrý výkon za který se nemusí rozhodně stydět, protože se hrálo rychleji a přesněji než jsme standardně u „céčka“ zvyklí.

Všem zúčastněným hráčům a rodičům děkuji za účast a podporu.

Rugby zdar!
Jarda

U10 – 3. Regionální turnaj – RA Olymp

Tuto neděli jsme se s kategorií U10 v počtu 10 bizonů vydali na bájný Olymp, kde jsme…. Ehm… Ne, tak vysoko opravdu nemíříme, takže kam že jsme to… Jo, vyrazili jsme na stadion Markéta, kde sídlí Ragbyová Akademie Olymp. Krásný nový stadion na kterém se prohání ragby reprezentace a také plochodrážníci všeho druhu, tentokrát obsadili ragbisté a ragbistky ve věku do 10ti let.

Povrch na Markétě není přírodní trávník, ale umělý, což umožnilo zdokonalit se v mnoha nových dovednostech:
– stavění sopky z černých gumových kousků
– zasypávání trenérovo zápisků, či jakýchkoliv jiných předmětů gumovými černými kousíčky
– následně to vše vyhodit do vzduchu a pochytat ideálně do vlasů
– jak si efektivně ušpinit ruce o černé gumové kousky
při takto intenzivním tréninku nových dovedností bylo nadlidským výkonem udržet tým v soustředění se na zápas, ale sem tam se to snad i povedlo. 🙂

Bizoni útočí na OlympuNaše výkony připomínaly jízdu na horské dráze – chvíli jste nahoře, aby se vám vzápětí obrátil žaludek naruby při střemhlavém sešupu dolů s několika vruty a opět si to frčíte nahoru, užíváte si krásný výhled a zase ten sešup, zatáčka doleva, doprava, doleva – div člověk nevyletí z dráhy… Vysvětlení je jednoduché – nejen výkonnostně nesourodý tým, ale i velmi rozdílná kvalita soupeřů – ačkoliv jsme byli všichni ve výkonnostní skupině B, výkony protivníků bych dokázal rozčlenit do všech 3 výkonnostních kategorií. Občas si zahrajete s vyrovnaným soupeřem, ale občas na vás bafne tým, který je o několik levelů výše a pak je nadšení a motivace ta tam.

Naším cílem je tedy jezdit na turnaje v ještě větším počtu hráčů, abychom mohli postavit 2 týmy a tím i lépe sjednotit výkonnost jednotlivých hráčů. Zároveň je třeba zapracovat na lepších přihrávkách a kontinuitě hry, protože to nám dělá problém nehledě na všechny tyto okolnosti.

Bizoni v ruckuSnad to nevyznělo moc negativně. Na turnaji jsme měli 3 nováčky, kteří se celkem rychle zorientovali a časem budou určitě velkou posilou. Ostatní hráči odváděli parádní výkony. Až na malé výjimky bylo evidentní nadšení a chuť do hry. Za to všechno bych rád dětem moc poděkoval.

Nyní si dáme 14 dní pauzu a poté nás 10. října čeká další turnaj na Slávii.

RAGBY ZDAR!
Honza – Trenér U10

Kompletní výsledky:

Přelouč Bizoni Říčany Modrá mašina 2 : 9
České Budějovice Přelouč Bizoni 3 : 7
Přelouč Bizoni Sparta Praha 2 : 6
AMMOR – Krakovník Přelouč Bizoni 11 : 0
Přelouč Bizoni Slavia Hvězdy 8 : 5

 

U10 – 1. Regionální turnaj – Petrovice

Na první turnaj podzimní části sezóny jsme se vydali s 8 hráči a několika rodiči do Petrovic. Společná cesta autobusem s U8 utíkala velmi rychle a po mezizastávce v Říčanech, kde hráli naši mladší Bizoni z U8, jsme dorazili na místo určení.
Pro začátek sezóny z důvodu „kalibrace“ našich herních ambic a možností jsme se rozhodli zkusit naše herní dovednosti ve výkonnostní skupině B.
Po rozcvičení a rozběhání jsme zahajovali prvním zápasem s týmem Petrovic B. Zápas začal soustředěnou hrou, kde nechyběli pěkné přihrávky v útoku a pohotové skládky v obraně. Hráči v prvním zápase předvedli parádní rugby, kde předvedli snad všechny herní prvky, které jsme trénovali. Na hře byla znát radost, spolupráce a chuť bojovat o míč.
Po dvou zápasové pauze jsme pokračovali kláním s týmem Kralup. Od počátečního výkopu nám Kralupy předváděli velmi pohledné a útočné rugby, které dostalo naše hráče pod tlak a bohužel se nám nepodařilo zopakovat soustředěnou hru z prvního zápasu. Čím více se naši hráči snažili položit pětku, tím méně se nám dařili přihrávky, chyběla jim rychlost, přesnost a míče nám hodně vypadávali dopředu…
V tomto zápase jsem jako trenér také začal zjišťovat, že jezdit na turnaje s jedním týmem dětí různé výkonosti a fyzických parametrů je mírně řečeno nekomfortní, pro hráče méně přínosné a někdy i nebezpečné. Jednoduše řečeno…. když naházíte do jedno pytle malé/ velké, mladší/ starší, zkušené/ nováčky tak se těžko hledá ta správná týmová chemie a nastavení.
Třetí zápas se Spartou byl v hodně podobném duchu. Opakovali jsme stejné chyby jako v předchozím zápase a na hráčích začínala být znát únava a trochu i zklamání z neúspěchu a proto jsme se rozhodli pro další, poslední zápas změnit rozestavení hráčů. Zkušenější hráči se přesunuli z roje na křídla a tím si zkusili něco jiného a trochu doplnili síly. Mladší a méně zkušení se naopak přesunuli do roje a tím pádem se začali více zapojovat do hry, bojovat o míč a celkově si zkoušet herní prvky jako například výkop nebo rozehrání v atmosféře „ostrého“ utkání …. změna taktiky přinesla v posledním zápase okamžitou změnu. Naši malí Bizoni začali zase fungovat jako tým a předvedli hezkou, bojovnou hru s velkým množstvím přihrávek a rychlých úniků. Musím říct, že tato viditelná změna mě i přítomným rodičům udělal velkou radost, protože naši hráči předvedli, že jsou opravdoví Bizoni.
Turnaj nám ukázal, že jsme schopní hrát dobře a vyrovnaně ve skupině B ale také potřebu postavit tým do skupiny C, aby se mohli naši nový hráči v klidu rozkoukat a zahrát si v rámci svých aktuálních možností.

Rugby zdar!!!!

Jarda Vrátil
Trenér U10

Kompletní výsledky:

RC Přelouč RK Petrovice 4 : 3
RC Kralupy n/Vlt. RC Přelouč 6 : 2
RC Přelouč RC Sparta Praha A 2 : 8
RCM Říčany „Modrá Mašina“ RC Přelouč 7 : 4