Category: U10

PYRF - U10

Mládež vyrazila na festival ragby

Tento víkend v sobotu 16.10.2021 probíhal v Praze tradiční festival Ragby, což je mezinárodní turnaj mládeže nazvaný Prague Youth Rugby Festival (PYRF). Oproti jiným turnajům je tento soutěžní a tedy každý klub bere ty nejlepší hráčky a hráče co má k dispozici. Zároveň je obvykle možné porovnat síly i se zahraničními kluby, což bohužel tento ročník nebylo možné z důvodu komplikované situace kolem Covidu. Klubům z Moravy naštěstí nic nebránilo, tak jsme se potkali alespoň s kluby z Brna a Vyškova. 

Pro kategorii U10 se turnaj konal na Tatrovce, kam nás jako vždy včas a bezpečně dovezl Miloš Kozubek. My tady moc díků za dopravu nerozdáváme, tak se pokusím to dnes trochu napravit, protože zkrátka jsme vždy naprosto spokojeni. Takže díky moc, pane řediteli! 🙂 

Do naší sestavy jsme nakonec vybrali tyto hráče: Honzík Vrátil (kapitán), Johánek Bulánek, Max Tichý, Adam Pleskot,  Radek Suchý, Patrik Dvořák, Víťa Lelek a Matěj Štarman.  Poslední 2 jmenovaní jsou dokonce čerstvě po přestupu z U8, nicméně jsou velmi šikovní a talentovaní, tak jsme je vzali, aby nabírali zkušenosti. A nutno dodat, že rozhodně nebyli jen do počtu – naopak!

Dopoledne nás čekaly zápasy ve skupině, kde jsme postupně změřili síly s týmy: RA Brno, Šumava Nýrsko, Kralupy Havrani a Tatra A. Hned první zápas ukázal, že tady nebude slabých týmů a bude se bojovat o každý centimetr trávníku. Dramatické utkání jsme nakonec o jedno položení vyhráli a to nám udělalo obrovskou radost. Následoval zápas s týmem z Nýrska, který byl mnohými pasován do role tzv. černého koně turnaje. S tímto velmi silným soupeřem jsme svedli opravdu neskutečnou bitvu. Naší hlavní silou byla především týmovost a souhra. Bohužel jsme si ale vybrali i slabší chvilky, které nás stály když už ne vítězství, tak určitě remízu. Hráči zjistili, že v takovém zápase se zkrátka jakékoliv zaváhání trestá. 
I tak nás ale tento výkon nakopnul a proti týmu z Kralup jsme nastoupili ve velkém stylu. Věděli jsme, kdo nás čeká, vždyť jsou to naši kamarádi, se kterými jsme bok po boku hráli několik turnajů v minulých sezónách. Opět bylo nutné hrát hlavně soudržně a kombinačně. Celkem rychle jsme se dostali do vedení 3:1 a asi minutu před koncem to vypadalo, že máme vítězství na dosah ruky. Kluci z Kralup ale zařadili vyšší rychlost a nás asi trochu brzdily myšlenky na výhru s tak silným soupeřem. Během minuty jsme dostali 3 pětky a na některých tvářích se objevily i slzičky. Opět to byly laciné chyby, kdy nám balóny lítaly z rukou a tím jsme nabídli soupeři šanci. Další porážka o jediný bod. 
Jako poslední tým nás čekal jeden z favoritů turnaje – Tatra A. Tento tým si poradil zatím se všemi soupeři v naší skupině a už mu chyběl jenom náš skalp. Snažili jsme se hráče nahecovat co nejvíce, aby nedali svojí kůži zadarmo. A sice jsme celkem nepřekvapivě prohráli, ale rozhodně jsme sehráli velmi dobré utkání a myslím, že jsme byli jediní, kdo Tatrovce nasázel 3 pětky. Nakonec to tedy bylo 4. místo a do odpoledne jsme šli do skupiny, která bojovala o 12. – 16. místo. 

Po obědě na nás tedy čekaly týmy: Říčany B, Sparta, Slavia a Petrovice B. Bylo super, že nás pauza příliš neutlumila a do prvního zápasu jsme vlítli jako praví Bizoni – urputný boj, soudržnost a souhra – to byly aspekty, které nám pomohly k výhře 4:3. Následující utkání se Spartou bylo asi nejdramatičtější utkání, které jsme odehráli. Z obou stran skvělá obranná hra dovolila položit pouhé 3 pětky – vyhrát mohl kdokoliv, trochu více štěstí měli tentokrát borci ze Sparty. Opět rozdíl o jediný bod. Za hru se ale rozhodně stydět nemusíme. 
Proti Slavii si dovolím tvrdit, že jsme měli přeci jen trochu navrch, nicméně jsme kupili chybu za chybou a nakonec tedy i tento zápas byl těsný. O jednu pětku více jsme nakonec položili mi. Toto utkání si ale za rámeček úplně nedáme – jednoznačně náš nejslabší výkon. Přesto bylo vidět spousta hezkých akcí, včetně krásného položení z rojové hry, kdy jsme měli snad 5 fází (což u U10 je opravdu nezvyklé) a nakonec se povedlo silou vůle dotlačit míč za čáru – viz foto :-).

Poslední zápas nás čekal proti Petrovicím B. Trochu už začala úřadovat i únava a alespoň pro mě tento zápas neměl až takový náboj jako ty předešlé. Bojovalo se ale opět urputně a opět byl rozdíl o jedinou pětku – tentokrát v náš neprospěch. Prohra 1:2 ale určitě není nic, za co bychom se měli stydět.

Když jsme ráno vyráželi, moje skromné ambice byly skončit kolem 10. – 12. místa (celkem bylo 21 týmů) – musíme být přeci jen realisti a když vidíme hru ve skupinách A, tak víme, že máme ještě co dohánět. Hra našeho týmu během celého turnaje mě ale velmi mile překvapila a nebýt několika chybiček v základní skupině, klidně jsme mohli skončit ve finálové skupině o 1. – 6. místo. Na kdyby se samozřejmě nehraje, jsem ale přeci jen trochu zklamaný, i když jsme nakonec nezůstali tolik za tím, co jsem si na začátku představoval. Určitě jsme našemu klubu neudělali ostudu a děti na hřišti nechali vše, to jsem si jist.

Zároveň si ale moc dobře uvědomujeme, které chyby nás stály lepší umístění a s dětmi jsme si vše podrobně rozebrali. Je důležité, aby i sami děti rozuměli tomu, co se nepovedlo. Slíbili jsme si, že na tom budeme tvrdě, ale také s nadšením pracovat. 

Chtěl bych poděkovat organizátorům turnaje, vše probíhalo bez sebemenších problémů. Chtěl bych poděkovat rodičům za podporu a pomoc při turnaji. Také bych chtěl poděkovat mé rodině, která bez mrknutí oka tolerovala můj pozdní příchod na sobotní rodinnou oslavu :-). Hlavně bych chtěl ale poděkovat dětem, protože bez nich a jejich nasazení by to zkrátka nešlo. A když je to k tomu všemu ještě baví, tak to je pro trenéra to správné palivo do motoru.

Tak RAGBY ZDAR!

Honza a Jarda.

U10 na Slavii

U10 – 4. Regionální Turnaj na Slávii

O prvním říjnovém víkendu jsme s hráči kategorie U10 zavítali na turnaj na pražskou Slavii. 

Kvůli podzimní vlně chřipek a viróz se nám bohužel nepodařilo sestavit dva původně plánované týmy – jeden do skupiny B a jeden do „céčka“. Vzhledem k absenci většiny starších a zkušenějších hráčů jsme se na místě rozhodli, že si nakonec zkusíme zahrát skupinu C.

Tohoto turnaje se zúčastnili převážně noví hráči a hráčky, pro některé to byl vůbec první turnaj a tak jsme si za cíl dali hrát „týmovou hru“ s maximem přihrávek, zabojovat o každý míč a v praxi si zkusit atmosféru „ostrých“ zápasů. Naši hráči se po „opatrném“ prvním zápase rozkoukali a předváděli pěknou a hlavně bojovnou hru. Každý zápas bylo vidět, jak se nám zlepšuje spolupráce, komunikace a pohyb na hřišti. Měl jsem opravdu radost, jak rychle se noví hráči učí od těch zkušenějších a všichni se zapojují do hry. 

Z celkového počtu 5-ti zápasů jsme 3 x zvítězili a 2 x prohráli, což samo o sobě není vůbec důležité, ale na druhou stranu to našim malým Bizonům udělalo ohromnou radost, protože kvality skupiny C z tohoto turnaje se velmi blížili skupině B.

Podtrženo sečteno, naši hráči předvedli velmi dobrý výkon za který se nemusí rozhodně stydět, protože se hrálo rychleji a přesněji než jsme standardně u „céčka“ zvyklí.

Všem zúčastněným hráčům a rodičům děkuji za účast a podporu.

Rugby zdar!
Jarda

U10 – 3. Regionální turnaj – RA Olymp

Tuto neděli jsme se s kategorií U10 v počtu 10 bizonů vydali na bájný Olymp, kde jsme…. Ehm… Ne, tak vysoko opravdu nemíříme, takže kam že jsme to… Jo, vyrazili jsme na stadion Markéta, kde sídlí Ragbyová Akademie Olymp. Krásný nový stadion na kterém se prohání ragby reprezentace a také plochodrážníci všeho druhu, tentokrát obsadili ragbisté a ragbistky ve věku do 10ti let.

Povrch na Markétě není přírodní trávník, ale umělý, což umožnilo zdokonalit se v mnoha nových dovednostech:
– stavění sopky z černých gumových kousků
– zasypávání trenérovo zápisků, či jakýchkoliv jiných předmětů gumovými černými kousíčky
– následně to vše vyhodit do vzduchu a pochytat ideálně do vlasů
– jak si efektivně ušpinit ruce o černé gumové kousky
při takto intenzivním tréninku nových dovedností bylo nadlidským výkonem udržet tým v soustředění se na zápas, ale sem tam se to snad i povedlo. 🙂

Bizoni útočí na OlympuNaše výkony připomínaly jízdu na horské dráze – chvíli jste nahoře, aby se vám vzápětí obrátil žaludek naruby při střemhlavém sešupu dolů s několika vruty a opět si to frčíte nahoru, užíváte si krásný výhled a zase ten sešup, zatáčka doleva, doprava, doleva – div člověk nevyletí z dráhy… Vysvětlení je jednoduché – nejen výkonnostně nesourodý tým, ale i velmi rozdílná kvalita soupeřů – ačkoliv jsme byli všichni ve výkonnostní skupině B, výkony protivníků bych dokázal rozčlenit do všech 3 výkonnostních kategorií. Občas si zahrajete s vyrovnaným soupeřem, ale občas na vás bafne tým, který je o několik levelů výše a pak je nadšení a motivace ta tam.

Naším cílem je tedy jezdit na turnaje v ještě větším počtu hráčů, abychom mohli postavit 2 týmy a tím i lépe sjednotit výkonnost jednotlivých hráčů. Zároveň je třeba zapracovat na lepších přihrávkách a kontinuitě hry, protože to nám dělá problém nehledě na všechny tyto okolnosti.

Bizoni v ruckuSnad to nevyznělo moc negativně. Na turnaji jsme měli 3 nováčky, kteří se celkem rychle zorientovali a časem budou určitě velkou posilou. Ostatní hráči odváděli parádní výkony. Až na malé výjimky bylo evidentní nadšení a chuť do hry. Za to všechno bych rád dětem moc poděkoval.

Nyní si dáme 14 dní pauzu a poté nás 10. října čeká další turnaj na Slávii.

RAGBY ZDAR!
Honza – Trenér U10

Kompletní výsledky:

Přelouč Bizoni Říčany Modrá mašina 2 : 9
České Budějovice Přelouč Bizoni 3 : 7
Přelouč Bizoni Sparta Praha 2 : 6
AMMOR – Krakovník Přelouč Bizoni 11 : 0
Přelouč Bizoni Slavia Hvězdy 8 : 5

 

U10 – 1. Regionální turnaj – Petrovice

Na první turnaj podzimní části sezóny jsme se vydali s 8 hráči a několika rodiči do Petrovic. Společná cesta autobusem s U8 utíkala velmi rychle a po mezizastávce v Říčanech, kde hráli naši mladší Bizoni z U8, jsme dorazili na místo určení.
Pro začátek sezóny z důvodu „kalibrace“ našich herních ambic a možností jsme se rozhodli zkusit naše herní dovednosti ve výkonnostní skupině B.
Po rozcvičení a rozběhání jsme zahajovali prvním zápasem s týmem Petrovic B. Zápas začal soustředěnou hrou, kde nechyběli pěkné přihrávky v útoku a pohotové skládky v obraně. Hráči v prvním zápase předvedli parádní rugby, kde předvedli snad všechny herní prvky, které jsme trénovali. Na hře byla znát radost, spolupráce a chuť bojovat o míč.
Po dvou zápasové pauze jsme pokračovali kláním s týmem Kralup. Od počátečního výkopu nám Kralupy předváděli velmi pohledné a útočné rugby, které dostalo naše hráče pod tlak a bohužel se nám nepodařilo zopakovat soustředěnou hru z prvního zápasu. Čím více se naši hráči snažili položit pětku, tím méně se nám dařili přihrávky, chyběla jim rychlost, přesnost a míče nám hodně vypadávali dopředu…
V tomto zápase jsem jako trenér také začal zjišťovat, že jezdit na turnaje s jedním týmem dětí různé výkonosti a fyzických parametrů je mírně řečeno nekomfortní, pro hráče méně přínosné a někdy i nebezpečné. Jednoduše řečeno…. když naházíte do jedno pytle malé/ velké, mladší/ starší, zkušené/ nováčky tak se těžko hledá ta správná týmová chemie a nastavení.
Třetí zápas se Spartou byl v hodně podobném duchu. Opakovali jsme stejné chyby jako v předchozím zápase a na hráčích začínala být znát únava a trochu i zklamání z neúspěchu a proto jsme se rozhodli pro další, poslední zápas změnit rozestavení hráčů. Zkušenější hráči se přesunuli z roje na křídla a tím si zkusili něco jiného a trochu doplnili síly. Mladší a méně zkušení se naopak přesunuli do roje a tím pádem se začali více zapojovat do hry, bojovat o míč a celkově si zkoušet herní prvky jako například výkop nebo rozehrání v atmosféře „ostrého“ utkání …. změna taktiky přinesla v posledním zápase okamžitou změnu. Naši malí Bizoni začali zase fungovat jako tým a předvedli hezkou, bojovnou hru s velkým množstvím přihrávek a rychlých úniků. Musím říct, že tato viditelná změna mě i přítomným rodičům udělal velkou radost, protože naši hráči předvedli, že jsou opravdoví Bizoni.
Turnaj nám ukázal, že jsme schopní hrát dobře a vyrovnaně ve skupině B ale také potřebu postavit tým do skupiny C, aby se mohli naši nový hráči v klidu rozkoukat a zahrát si v rámci svých aktuálních možností.

Rugby zdar!!!!

Jarda Vrátil
Trenér U10

Kompletní výsledky:

RC Přelouč RK Petrovice 4 : 3
RC Kralupy n/Vlt. RC Přelouč 6 : 2
RC Přelouč RC Sparta Praha A 2 : 8
RCM Říčany „Modrá Mašina“ RC Přelouč 7 : 4
Ragby Kemp Břehy 2021

Ragby kemp Břehy 2021

Jako již tradičně v druhé polovině srpna se konalo soustředění mládeže určené pro všechny mládežnické kategorie U8 až U16. A stejně jako dříve se toto soustředění konalo v našem oblíbeném Autokempu Buňkov ve Břehách. 

Než se rozepíšu o samotném soustředění musím velmi poděkovat všem hráčům i rodičům, protože účast bylo absolutně výborná, omluvenky bychom spočítali na jedné ruce. Jsme opravdu rádi, že děti chtějí na tyto akce jezdit a že je to evidentně baví.

Soustředění se zúčastnilo – 55 dětí RC Přelouč, 12 dětí RC Babice, 8 trenérů (děkujeme Honzovi Vrkočovi a Davidovi Volencovi z RC Babice za výpomoc) a pak celkem cca 8 lidí na výpomoc s přípravou jídel atd. 

Soustředění začalo ve středu 18.8.2021, kdy jsme na místo navozili veškeré zázemí a během několika málo hodin jsme opět vytvořili vlastní mini vesničku, do které se nám v odpoledních hodinách začali sjíždět i rodiče s dětmi. Nastal tradiční mumraj, kde se děti zase konečně sešly a ještě plní sil řádily po okolí a užívaly si společné chvíle. Večer táborák, posezení, diskuze, plánování tréninků a děti zatím volná zábava. 

Ve čtvrtek ráno jsme již najeli na zavedený režim – výběh kolem Buňkova, snídaně, odpočinek, dopolední trénink, svačinka, odpočinek, oběd, odpočinek, odpolední trénink, svačinka, volná zábava, večeře, soud, ohýnek, zpívání, sranda a zábava, hygiena, kino, večerka. Měli jsme štěstí na počasí, bylo příjemných 22 stupňů, lehce pod mrakem – zkrátka ideální počasí na tréninky. 

V pátek ráno k nám přijel náš oblíbený trenér z Rugby unie – Dan Beneš, který se postupně během dne věnoval všem kategoriím. Děti byly nadšené, trenéři se inspirovali a Dan získal spoustu malých i velkých fanoušků – takže win-win-win situace. Danovi moc děkujeme, jeho nácviky nám moc pomáhají a čerpáme z nich vždy spoustu inspirace. Večer opět následovala standardní rutina – večeře, soud, hygiena a zase jsme dětem přichystali promítání na velkém plátně – přeci jen už není tolik sil a děti si radši odpočinou u nějakého fajn animáku. Kdo nechtěl koukat na film se posadil k ohýnku a zazpíval si u ohýnku s kytárkou nějaké klasické táborákové hity. Pak už jen večerka a nabrat síly na další náročný den.

V sobotu se nám trochu oteplilo a dokonce nám rodiče přivezli paddleboardy, tak jsme po obědě naskákali do vody a užívali si trochu toho letního dovádění. Místo odpoledního tréninku jsme dětem z kategorií U8 až U12 přichystali závodní klání v ragbyathlonu – tento nový (a zcela jistě brzy olympijský) sport je složen ze 3 disciplín – běh na suchu, běh ve vodě a střelba na terč ragbyovým míčem – při netrefení cíle je nutné oběhnout trestné kolečko (podobně jako v biathlonu). Ačkoliv už se jednalo o 3tí den intenzivních tréninků, bylo vidět, že jakmile se v něčem soutěží, děti do toho dávají vše co mají (a to opravdu všichni). K večeru už do našeho miniměstečka začali přijíždět i rodiče našich svěřenců, protože sobotní večer tradičně patří společenskému setkání i s rodiči. Opět jsme si posedali k ohýnku, opekli jsme si trochu toho masa a dojídali gulášek z pátka. Zkrátka o jídlo, pití a zábavu nebyla nouze – a tak to má být. 

Neděle už patřila pouze balení a úklidu. Celý víkend nás provázelo naprosto luxusní počasí, nicméně v neděli to vypadalo, že kolem poledne začne pršet, tak jsme museli nasadit bleskové tempo balení. A to musíme poděkovat všem rodičům, kteří se zapojili, protože to nám pomohlo, abychom vše zabalili a odvezli včas. A to tak, že když jsme uklízeli na šatnách poslední věci, tak se spustil déšť, takže to asi lépe vyjít ani nemohlo. DĚKUJEME!!! 

Sečteno podtrženo – užili jsme si báječných 5 dní, plných sportovních výkonů, rozjařených tváří, zábavy, krásného počasí a k večeru i kulturních zážitků. Děti byly nadšené a to je pro nás tou nejlepší odměnou.

Chtěl bych poděkovat všem, kdo se podíleli na organizaci tohoto soustředění – Trenérům, vedení RC Přelouč, nadšeným rodičů a dalších našich přátel, kteří nezištně nabídly ruku k dílu. Ačkoliv se to pro někoho zdá jako maličkost, pro nás je každá maličkost obrovskou pomocí, za kterou jsme hluboce vděčni.

Nyní už nezbývá, než se vrhnout do nové sezóny a budeme se těšit zase za rok. 

Tým trenérů RC Přelouč
Bobin, Láďa, Milan, Jarda, Pavel, Vyky a Honza. 

Ohlédnutí za rokem 2020 – kategorie U10

Pro kategorii U10 byl rok 2020 ve znamení spousty změn. Samozřejmě i zde nás postihla pandemie a všudypřítomná opatření omezující náš provoz. Jarní příprava byla tedy spíše zaměřená již dopředu na přechod některých hráčů do kategorie U12 a zároveň příchod spousty hráčů a hráček z kategorie U8. Dá se říct, že na jaře jsme dávali tak nějak nový tým už dopředu dohromady. Bohužel se nestihnul žádný turnaj, pouze přátelská utkání v rámci dne ragby u nás doma v Přelouči. 

V létě jsme si trochu odpočinuli a na konci prázdnin jsme se sešli na soustředění, kde došlo také ke změně trenéra, kdy Milan se přesunul k Bobinovi do kategorie U14, kde je potřeba, aby se hráčům a hráčkám věnovalo více trenérů. A ke kategorii přestoupil Honza a v podstatě i Jarda a Pavel. Tato trojice společnými silami „krotí“ kategorie nejmladší od U6 do U10. 

Na soustředění v Břehách u Přelouče jsme se samozřejmě plně soustředili na budování nového týmu a zároveň jsme se zaměřili na nová pravidla platná od září 2020 – mezi hlavní změny patří důraz na skládku od pasu dolů a především na hledání prostoru (zákaz prorážení). No, už jsme se nemohli dočkat na podzimní sezónu. 

V září nás na začátku čekal ještě přesunutý turnaj v Kralupech s názvem BezroušCup (původní Havran Cup), který je specifický tím, že se zde hráči i trenéři rozdělí do různých „mezinárodních“ týmů. Pro spousty hráčů toto byl rozlučkový turnaj s původní kategorií, protože se ještě hrál tak, jakoby to bylo na jaře. Turnaj jsme si jako vždy užili a posíláme pozdravy kamarádům do Kralup.

Hned další víkend už jsme se vydali na první turnaj v nové sezóně a to rovnou do dalekého Nýrska na Šumavě. Protože jsme se nechtěli brzo ráno trmácet autobusem, tak jsme vyrazili už v sobotu vlakem a přespaly v chatičkách v autokempu Nýrsko. Já osobně mám tyto akce moc rád, protože přesně na těchto akcích se nejlépe buduje tým a vznikají přátelské vztahy. Celý víkend proběhl parádně a na turnaji jsme si do sytosti vychutnali báječné ragby s výhledem na krásné kopce Všerubské Vrchoviny. 

Další víkend nás čekal turnaj v Babicích kam jezdíme moc rádi, protože se tam cítíme vlastně jako doma.  Co je báječné, tak už v Nýrsku jsem v kategorii U10 začali stavět 2 týmy. Má to obrovskou výhodu, protože děti si více a kvalitněji zahrají. Bohužel, počty jsou pak dost napnuté a jakmile se nám někdo zraní, tak musíme notně improvizovat. Ale i v této disciplíně jsme se dobře potrénovali a zvládáme to bez výrazných potíží. 

Po tomto turnaji už bohužel začaly přicházet podzimní restrikce a čekal nás poslední turnaj na Pragovce. Organizačně už tento turnaj byl trochu odlišný, protože jsme se nemohly sejít všechny týmy najednou, ale v několika „vlnách“. Naštěstí se nám podařilo oba naše týmy vměstnat do jedné vlny, takže jsme se nemuseli v rámci našeho klubu rozdělovat. Musím říct, že na tomto turnaji už se plně začala projevovat sehranost a zkušenost našeho týmu ve skupině B, který předváděl parádní nasazení i soudržnost, což pro nás bylo úplně nejvíc. Koukat na vyrovnané souboje s velmi kvalitními soupeři je pro trenéra něco jako nirvána. Zároveň i hráči a hráčky v C skupině se posouvali a někteří předváděli výkony hodné skupiny B. Prostě paráda. 

O to víc nás mrzí, že to byl poslední turnaj před zpřísněním opatření a do teď už jsme bohužel nic dalšího neodehráli. Navíc nemůžeme ani trénovat, tak naším přáním do nového roku je, abychom se mohli co nejdříve začít scházet a navázat na to, co se nám tak dařilo v začátku sezóny. 

Přejeme všem hráčkám, hráčům, rodičům a všem přátelům a podporovatelům krásné svátky a do nového roku hlavně zdraví a co nejrychlejší návrat k „normálu“.

Za RC Přelouč,
Honza, Jarda a Milan

Kategorie U10 – 2. Regionální turnaj 12.-13.9. – Šumava Nýrsko

Vzhledem k tomu, že místo prvního turnaje jsme se předešlý týden zúčastnili přesunutého Havran Cupu – nově BezroušCup, tak nás čekal v neděli 13.9. první turnaj s novým složením hráčů v kategorii U10. Abychom nemuseli cestovat v den turnajem rozhodli jsme se vyrazit již v sobotu 12.9. a díky vstřícnosti přátel z rugby clubu v Nýrsku se nám podařilo zajistit ubytování v místním kempu.

Cesta vlakem byla dlouhá a náročná – tedy především pro naše spolucestující. No řekněte, už jste někdy viděli stádo Bizonů, kteří by v klidu seděli a vedli klidné debaty nad celospolečenskými tématy? No já tedy ne…Spolucestující i vybavení vlaku nakonec přežili bez úhony a na nás čekalo velmi příjemné ubytování v chatičkách kempu „Autokemp Nýrsko“ – přikládám odkaz, protože tento kemp od nás získal pečeť „Spokojeného bizona“ – https://autokemp-nyrsko.cz/cs/

Večer, noc i ráno jsme zvládli bez problémů, a tak nás v neděli ráno čekala první ostrá zkouška této sezóny. Díky početné sestavě (11 hráčů) jsme nasadili 2 týmy – jeden do skupiny B a druhý do skupiny C. Sice jsme takto museli aktivně improvizovat se sestavami, nicméně cílem bylo, aby si všichni hlavně pořádně zahráli, což to se nám podařilo beze zbytku.

Co se týče výkonů, tak v kategorii C měli hráči dost pomalý rozjezd. V obraně bylo téměř nulové nasazení a v útoku jsme dělali spoustu chyb. Postupně se výkony zlepšily a někteří hráči začali podávat velmi dobré výkony. Nicméně máme zde na čem pracovat, především co se týče obrany a zpracování míče.

V kategorii B byl u některých hráčů také trochu vlažnější rozjezd. Největší slabinou bylo zpracování míče po přihrávce, na tom musíme jednoznačně zapracovat. Vyzdvihuji to jen proto, že to byla jediná kaňka na jinak v podstatě bezchybném výkonu. Viděli jsme spoustu krásných akcí – jak v obraně, tak v útoku. Budeme-li koukat na výsledky, mohlo by se zdát, že jsme této skupině dominovali. Tak to ale není, téměř všechny zápasy byly velmi vyrovnané a tentokrát jsme vždy měli asi o trochu více hladu po vítězství. Samozřejmě jsme po očku sledovali zápasy na vedlejším hřišti skupiny A, ale objektivně musíme uznat, že hra tam byla ještě o level výše a jednoznačně máme na čem pracovat, abychom si mohli tuto skupinu vyzkoušet a být konkurence schopní.

Co ale vyhrálo jednoznačně, bylo ragby a zábava. Věřím, že jsme se všichni náramně pobavili. A to nejen děti, ale věřím že i rodiče a my trenéři. Chtěl bych tedy poděkovat dětem, že jsou jací jsou – jsem na každého hrdý. Samozřejmě děkuji rodičům, kteří se zúčastnili a obětovali svůj čas i energii – byli jste skvělí!! Těm, co nám děti svěřily za jejich důvěru. A samozřejmě vedení klubu RC Přelouč za to, že nám vychází vstříc a umožňuje nám pořádat takovéto zájezdy – vážíme si toho.

Tak Ragby ZDAR!!

Honza a Jarda