S kategorií U12 pokračujeme v navazování spolupráce s veverkami z Vrchlabí. Společně jsme odehráli další 2 turnaje v Chrášťanech a v Praze a uspořádali jednodenní soustředění ve Vrchlabí. 

3. RT U12 – ARC IURIDICA – 21.9.2025

V Chrášťanech jsme se sešli v krásném počtu 20 hráčů a hráček a tedy mohli postavit 2 týmy.

První tým jsme postavili převážně z novějších a méně zkušených, kde bývá obvykle tendence nechávat vše na těch „zkušenějších“. A to bylo samozřejmě znát. Oba zápasy jsme se potýkali s nedostatkem zápalu pro hru. Neochota jít do skládek, bojovat o balón a hrát týmově. Navíc se děti ještě stále poznávají, takže suma sumárum jsme si zasloužili dvě výrazné prohry. Věřím, že to všechny nakopne k tomu více se zapojit do tréninků i do zápasů.

Druhý tým byl postaven ze zkušenějších hráčů a hráček a na hře to bylo znát. I přes to, že stále nejsme sehraní, tak bylo evidentní nasazení každého jednoho hráče a už to samo o sobě dokáže často strhnout zápas v náš prospěch. Máme obrovskou porci práce před sebou, protože sladit 2 týmy dohromady je obvykle velmi obtížné, ale základ k tomu máme výborný. Těšíme se na to.

Soustředění ve Vrchlabí – 4.10.2025

V sobotu 4.10. 2025 jsme vyrazili do Vrchlabí, abychom trochu potrénovali společně, trochu posílili vazby mezi hráči a zkrátka si užili hezkou sobotu společně. Dopoledne jsme udělali společný trénink zaměřený na individuální techniku. Během oběda jsme zafandili týmu U16, který zde odehrál své utkání proti RC Tatra Smíchov. Odpoledne už jsme se plně soustředili na hru a herní prvky. Pomalu se nám rýsují kontury 2 stabilních týmů.

4. RT U12 – RA OLYMP – 12.10.2025

Do Prahy na Bílou horu jsme se vydali s 21 hráči (a to nás mohlo být až 23, ale osobně jsem čekal omluvenek v tomto sychravém počasí i více). Samozřejmě i tak nás bylo víc než dost, abychom postavili opět 2 týmy. Tím, že oba týmy máme stále ve výkonnosti B a formát turnaje nám umožnil odehrát 3 a 3 zápasy, které se nikdy nepřekrývaly, tak jsme mohli zkoušet všemožné sestavy (s trenéry ostatních týmů jsme se předem domluvili, že nebudeme mít striktně 2 týmy). 

V prvním zápase jsme se na hřišti v podstatě hledali a nebyli jsme schopni kloudně zaútočit a i v obraně to velmi skřípalo. Do druhého zápasu jsme se už trochu oklepali a hra začala být vyrovnaná. Stále jsme dělali chyby, ale nasazení bylo větší, začali jsem skládat a hlavně jsme začali být trochu hladoví po míči. Třetí zápas bohužel velmi výrazně ovlivnil rozhodčí. Nasazení bylo perfektní, ale bohužel rozhodnutí (respektive nerozhodnutí) sudího nejen, že výrazně ovlivnilo hru, ale děti to dost výrazně otrávilo. S rozhodčím jsme po zápase mluvili a vše si v klidu vysvětlili. Chápeme, že i rozhodčí se učí a bereme to v potaz. Někdy to ale natolik ovlivní zápas, že jej prostě nelze hodnotit. 

Měli jsme za sebou 3 porážky a potřebovali jsme naše svěřence pořádně vybudit. Do čtvrtého zápasu jsme vlítli jak hurikán a na hřišti jsme dominovali. Začali jsme hrát opravdu aktivně, rojová hra začala fungovat přesně podle představ a i útok se začal sehrávat a přihrávat si. Tento zápas nás krásně vybudil k našemu nejlepšímu výkonu v pátém zápase, kde jsme soupeře nepustili zkrátka k ničemu. Na hřišti si začínáme skvěle rozumět a je to prostě znát. Poslední zápas proti SK Votice byl také velmi zajímavý a bojovný. Dokonce si i někteří naši hráči zahráli proti nám, protože Voticím už pár hráčů chybělo. Ale tak jako tak pro mě jako pro trenéra nebyl vůbec důležitý výsledek, jako hra samotná a hlavně nasazení. Až na naprosté výjimky chtěli a hráli opravdu všichni s maximálním úsilím a touhou hrát co nejlépe a tak to má být. 

Na příští turnaj, pokud nám to sestava dovolí, už zkusíme s jedním týmem skupinu A a druhý tým bude nadále sbírat zkušenosti ve skupině B. Protože jen střetem se silnějšími soupeři se můžete posunout dál. 

Honza Šmíd a Tomáš Vařák

I kategorie U10 v neděli – i přes hromadu omluvenek – vyrazili na turnaj do Petrovic. Turnaje se účastnilo celkem 7 našich hráčů kteří museli bojovat se zhoršeným stavem hřiště, počasím a skutečnosti že na turnaj neodcestovala část hlavních opor týmu.

Nicméně se s tím každý popral (někteří po svém) a dokázali jsme C skupinu s trochou štěstí ovládnout, kde v prvním zápase proti Pragovce skončilo skóre 8:5. V druhém jsme porazili domácí Petrovice 9:7 a nakonec s odřenýma ušima Vrchlabí 8:7.

Čeká nás ještě jeden poslední turnaj v Kralupech, tak doufejme že i tam zakončíme turnaj s dobrým výsledkem.

Tomáš Vařák a Pavel Křivčík
Trenéři U10

Tak i s kategorií U12 jsme se konečně dočkali prvního turnaje v podzimní sezóně, a to hned na domácí půdě v Přelouči. Všichni víme, jak nám „zatopilo“ počasí minulý týden, kdy většinu země zachvátily povodně a u nás v Přelouči jsme museli odložit oslavy 50. výročí založení klubu. Trochu panovaly obavy, zda se za týden hřiště dá do kupy, ale naštěstí už ve středu bylo možné uskutečnit tréninky, a tedy ani v neděli nám nic nebránilo zorganizovat Regionální turnaj kategorie U12.

Celkem k nám přijelo 11 týmů ze 7 klubů: RC Strong Girls, RC Slavia Praha, RC Sparta Praha, RA Olymp, RC Mountfield Říčany, Rugby Babice a samozřejmě domácí RC Přelouč. Celý den nám přálo krásné slunečné počasí, a tak nebránilo nic tomu vypustit mladé ragbistky a ragbisty na hřiště, aby si užili tuto báječnou hru.

Pro náš tým to byl první turnaj v novém složení (nejen hráčském, ale i trenérském), takže byla jasná volba skupiny B, abychom zjistili, jak na tom jsme v porovnání s dalšími kluby. Odehráli jsme 2 utkání.

RC Slavia Praha – RC Přelouč 11:2

V prvním zápase jsme poměřili síly s týmem RC Slavia Praha a začátek jsme vůbec nezachytili. Soupeř byl mnohem aktivnější a během chvilky jsme prohrávali 2:0 na pětky. Pak se nám konečně podařilo trochu probudit a hru jsme vyrovnali. Položili jsme 2 pětky a zdálo se, že se bude hrát vyrovnaná hra. Bohužel došlo ke zranění naší mlýnové spojky Evičky a tím, že jsme museli trochu promíchat posty, se nám hra trochu rozbila a pak už pokládal pětky jen tým Slavie. Na skóre jsme dnes ale opravdu moc nekoukali. Důležité bylo vyzkoušet naši hru proti soupeři a vlastně bylo i velice dobře, že jsme hned chytli soupeře silnějšího, ten potom nejlépe ukáže mezery a na co je třeba se zaměřit. Všichni na hřišti chtěli hrát a dávali do toho vše, to je pro mě jako pro trenéra nejdůležitější. Další aspekty se můžeme naučit, ale chuť do hry tak úplně natrénovat nejde. 🙂

RC Přelouč – RC Strong Girls 15:5

Do druhého zápasu se nám vrátila mlýnová spojka Evička, ale i tak jsme provedli drobné změny v sestavě. Nastoupili jsme proti RC Strong Girls, týmu převážně složenému z dívek (pár kluků jim půjčili ze Sparty). Ačkoliv to podle skóre nevypadá, hra nebyla tak úplně jednoznačná. Naší hlavní silou byla velmi dobrá obrana a i když jsme se pohybovali blízko našeho pětkoviště, svým nasazením jsme nedávali moc šancí skórovat. Zároveň do útoku naši hráči předvedli pár hezkých akcí, takže se zdálo, že nás nemůže nic překvapit. V druhém poločase ovšem tento stav naše hráče trochu uspal a přeci jen jsme hodně polevili právě v obraně, kde nám holky ze Strong Girls párkrát jednoduše proběhly mezi hráči, což je škoda. Opět jsem musel všem připomenout, že zápas končí až když ho ukončí rozhodčí a je třeba hrát až do konce.

Na první turnaj to rozhodně nebylo špatné představení. Jako již tradičně – máme rozhodně na čem pracovat, ale na druhou stranu je na čem stavět.

Nejlepší hráč(ka) turnaje: Evička Levaiová

Honza Šmíd
Trenér U12

Vždy, když nás čeká turnaj ve vzdálenější lokalitě, tak uvažuji o dvoudenním výletu, abychom se vyhnuli brzkému vstávání v neděli a dlouhé cestě hned před turnajem. Tentokrát jsme měli trochu trable sehnat doprovod, protože na takový výlet prostě jeden trenér nestačí. Nakonec ale vše dobře dopadlo a to díky rodičům Davida Kamínka – Davidovi a Lucii Kamínkovým. Plány měli sice jiné, ale když zjistili, že by se třeba vůbec nemělo jet, tak obětovali rodinný výlet za pomoc stádu Bizonků na jejich Českobudějovické misi. A já jim tímto opravu hluboce děkuji, protože bez nich by tento výlet prostě proběhnout nemohl, ale zároveň byli naprosto úžasní, se vším pomáhali, dětem vzali i nějaké další občerstvení, starali se o ně, prostě děkovat budu 100x a stejně to bude málo… 🙂 Takže DĚKUJI!

A když už jsme u těch díků, tak nemohu zapomenout na organizátory turnaje z RC České Budějovice v čele s Míšou Kosouvou, kteří nejen, že nám zajistili luxusní ubytování hned u hřiště, kde se turnaj konal, ale zároveň naprosto nezištně nabídli, že nás odvezou z nádraží, abychom nemuseli cestovat MHD, což je v tomto počtu vždy docela challenge. Ba co víc, v neděli nás po turnaji hodili zase zpátky na nádraží. Takže děkujeme moc za Vaší pohostinnost a ochotu. I turnaj probíhal jako švýcarské hodinky a to i přesto, že nemají vlastní hřiště, takže to je vždy o dost komplikovanější, když klub nemá stabilní zázemí. Naštěstí už začaly stavební práce na novém hřišti, které si tento klub rozhodně zaslouží. A protože nic není zadarmo, tak zde přikládám odkaz, na kterém se můžete dočíst víc a navíc můžete přispět na dobrou věc. Zde odkaz: RCČB – Nové rugbyové hřiště (rugbycb.cz)

Další děkovačky až na konci, teď už ale pojďme k věci. Předpověď počasí věštila dešťové přeháňky, kosu jak v zimě a vůbec to nebylo počasí, které by lákalo někam jet s karimatkou a spacákem. I přesto ale byla perfektní účast a chyběly nám pouze Evička se Žanďou, které bohužel onemocněly a jsem si jistý, že kdyby mohly tak jedou s námi a jsme v plném počtu. Výletu se tedy účastnili: Viktorka, Adam, Matěj, Táda, Šimon, Denis, Matouš, Ondra, David a jako podpora ještě Lucinka s Emičkou (viz foto na úvodu článku – jak vidno, je to taková úplně normální partička dětí 🙂 ).

Naše cesta začala v sobotu 20.4. na přeloučském vlakovém nádraží lehce po obědě. Cesta vlakem probíhala bez problémů, děti měly perfektní náladu a i my dospěláci jsme se dobře bavili. První trošku komplikace nastala v Táboře, kde jsme se museli přesunout z pohodlného vlaku do nepohodlného autobusu (výluka na trati) a my jsme museli přečkat cca hodinu v tomto nepohodlném dopravním prostředku. Dětem to ale nevadilo, ty si jely svojí pohodičku a my s Davidem jsme se po vystoupení z busu taky nějak porovnali, takže vlastně cesta v pohodě. 

Následoval již zmíněný přesun na hřiště a ubytování v šatnách, které byly super vytopené, takže moje obava, že budeme v noci klepat kosu, vzala za své. Hned poté jsme se vydali do nedaleké trampolínárny (asi jsem vymyslel nové slovo, co? 😀 ) Jump Family , což mělo být pro děti překvapení, ale někteří rodiče zkrátka neudrží jazyk za zuby, takže překvapení se tak úplně nekonalo, ale nadšení bylo obrovské. No co si budeme povídat, děti tohle prostě zbožňují. Zážitek perfektní, první bod si můžeme odškrtnout, zároveň to byla i forma tréninku, takže příprava na nedělní turnaj také proběhla – další bod odškrtnut. 

Pak už jen pizza k večeři, společenské hry (karty, lodě, atd.) a šup zabalit do spacáků, abychom se na neděli co nejlépe vyspali.

V neděli nás po vydatné snídaní čekal turnaj U10, kde jsme se tentokrát zapsali do skupiny B. Musíme prostě bojovat se silnějšími týmy, abychom se pořád posouvali. Naše mise byla jasná: Pojďme si to užít a především bojujme jako tým – hlavní princip byl SOUDRŽNOST. Nic jiného mě nezajímalo. Tak se pojďme podívat, jak to dopadlo.

Přelouč Bizoni – Kralupy Havrani     7 : 5

Jsem si naprosto jistý, že pokud bychom jeli v neděli ráno (vstávat v 5:00, přes 3 hodiny cesta na místo), tak by následující odstavec začínal slovy: „V prvním zápase jsme ještě trochu dospávali z auta. Nedařilo se nám v první půli zachytit krok se soupeřem, v druhém už jsme se začali trochu rozjíždět“
Ne, ne, ne… Tak to tentokrát nebude. Na hřiště jsme vlítli jako jeden muž (i přesto, že tam byla 1 dívka :-)). S Havrany jsme sváděli vyrovnaný souboj i přesto, že jsem je považoval za jasné favority této skupiny – a jejich výsledky to potvrzovaly. Jen ne s námi. Polovinu zápasu jsem měl husí kůži. V tom zápase bylo vše co jsme potřebovali – aktivita, perfektní podpora, kontrarucking, skládky (tady ne úplně na 100% ale nebudeme si to kazit, né?). V čem byla ale naše hlavní výhoda byla právě ta soudržnost a týmovost s jakou do toho děti vlítly. Takový začátek jsem vůbec nečekal. 

České Budějovice – Přelouč Bizoni     7 : 8

Povzbuzeni prvním zápasem jsme vlítli i do dalšího, Začátek byl plně v naší režii, ale postupně se nám lehce zranily opory týmu a celé jsme to museli postavit na méně zkušených hráčích. Tady se nám projevil náš hlavní nedostatek u některých hráčů a to jsou skládky. Můžeme hrát krásně do útoku, ale pokud nebudeme dobře a aktivně skládat, tak do výhry budeme muset dát mnohem více energie. Pořád jsme hráli perfektně týmově, komunikace na hřišti je čím dál lepší, ale do obrany to prostě trochu skřípalo. Nakonec to byl tedy velmi těsný zápas, kde mohl vyhrát každý z týmů a bylo by to spravedlivé.

Amazonky – Přelouč Bizoni     3 : 9

V další části turnaje nás čekaly dva dívčí týmy z druhé skupiny B. Jako první na nás vlítly Amazonky z Olympu (včetně posil z jiných týmů). Ono to podle výsledku tak nevypadá (a vlastně jsem úplně překvapený, když jsem to četl), protože zápas byl v podstatě opravdu vyrovnaný. Jedna pasáž byla úplně nádherná, kdy oba týmy bojovaly o každý metr, ale asi jsme to prostě urvali víckrát. Zde musím opravdu vyzdvihnout nasazení celého týmu a opět soudržnost, která asi už tušíte nás provázela celým turnajem a mise byla jednoznačně splněna. Perfektní výkon obou týmů a vnímal jsem, že i všichni kdo zápas sledovali, si jej parádně užívali. 

Strong Girls – Přelouč Bizoni     4 : 7

Náš tradiční soupeř, se kterým jsme odehráli v tomto roce jednoznačně nejvíce zápasů. Někdy měly převahu holky, jindy zase my, ale vždy to byly krásné zápasy. Oprávněně jsme se tedy s Pepou Bláhou (trenér Strong Girls) na tuto „třešničku na dortě“ těšili. Zápas to byl hezký, ale vypadalo to, jako by se hrálo „z kopce“, protože v prvním poločase pokládaly pouze holky ze Strong Girls a po výměně stran zase naši Bizonci. Docela nás to pobavilo musím říct. No, zkrátka, asi jsme měli trošku prudší kopec a podařilo se nám položit o pár pětek více, takže jsme tento parádní výlet zakončili nejlíp jak jsme mohli. 

Můžeme mít skvělý pocit, že jsme vyhráli všechny zápasy, ale je potřeba si uvědomit, že všechny zápasy byly vyrovnané. S každým soupeřem můžeme příště prohrát, tak to prostě je. Co je ale důležité a pro mě největší výhra, že pokud jdeme na hřiště jako TÝM, tak zkrátka do skupiny B patříme a můžeme zde odehrát perfektní vyrovnané zápasy a hráči se budou dále zlepšovat. 

Zároveň nás pořád u některých trápí skládky a na tom musíme opravdu zapracovat, protože to je naše hlavní a docela výrazná slabina. 

Po turnaji už následoval jen oběd a cesta domů, která proběhla opět docela pohodě i přesto že byla neděle odpoledne, kdy jsou vlaky nacpané k prasknutí. 

Celý výlet tedy můžeme naprosto s klidem vyhodnotit jako 100% úspěšný. Užili jsme si zábavu, dobrodružství, spoustu krásného ragby a hlavně to všechno jsme prožili spolu jako tým a to je hlavní účel těchto výletů.

Chtěl bych poděkovat rodičům za důvěru, kterou v nás vkládají, když nám svěřují své děti na takový výlet. Je to pro nás nejen pochvala, ale také závazek.

Hlavní díky směřují k dětem – celý výlet byli úplně perfektní, mají skvělou partu, nemuseli jsme řešit žádné problémy a hlavně jsme si užili spousty legrace a zábavy. Domů jsme dorazili všichni unavení, ale plní dojmů a dobrých pocitů.

Teď neusnout na vavřínech, trénovat a příští týden nás čeká další turnaj na Slávii, tak musíme potvrdit, že do „Béčka“ prostě patříme… 

Honza Šmíd
Trenér U10

[Ukázat prezentaci]

Tuto neděli jsme měli tu čest opět pořádat turnaj kategorie U10 u nás v Přelouči. Tyto domácí turnaje jsou pro nás vždy tou nejlepší možností, jak ukázat rodičům, příbuzným a přátelům, co jsme se naučili a čemu se to vlastně věnujeme. Je to tedy vždy velká výzva a očekávání.

V neděli jsme se vzbudili do krásného slunného počasí, kdy nebylo ani vedro, ani zima – zkrátka naprosto ideální. I trenéři z ostatních klubů se podivují, jak my to děláme, že v Přelouči na turnajích máme vždy krásné počasí. Inu, kdo umí, ten umí… 🙂

Z našich řad dorazilo 9 dětí: Viktorka, Táda, Matěj, David, Adam, Šimon, Matouš, Denis a Ondra. Původně jsme měli ambice zapsat nás do skupiny B, nicméně vzhledem k počtu přihlášených týmů v jednotlivých skupinách jsme nakonec přesedlali do skupiny C, kde byly přihlášeny původně jen 2 týmy: Petrovice a Vrchlabí. Sehráli jsme s oběma týmy 2 zápasy – dohromady tedy 4 zápasy.

Z těchto 4 zápasů bereme 3 výhry a 1 prohru. Snažili jsme se nasazovat co nejvíce ty méně zkušené hráče, aby se opět co nejvíce zapojili do hry a je super, že to se opravdu naplnilo a já jsem neviděl nikoho na hřišti, kdo by nechtěl hrát. Z toho mám velkou radost. Nicméně zkušenější hráči zkrátka potřebují konfrontaci s lepšími týmy, protože ve skupině C jedou na půl plynu a to je nikam neposune. Naopak, pak se postaví silnějšímu týmu a budou zaskočeni rychlostí a tvrdostí hry.

Hlavní cíl je nyní ve spolupráci s ostatními kluby, které řeší podobný problém, zkombinovat hráče do několika týmů, aby jejich výkonnost byla srovnatelná.

A jako dlouhodobý cíl si nastavit, abychom v kategorii U10 měli stabilně minimálně cca 15 hráčů/hráček, abychom mohli stavět 2 týmy. To by bylo úplně nejlepší. K tomu ale potřebujeme Vás. Doporučte nás u známých či kolegů. Na trénink může přijít kdokoliv vyzkoušet si náš sport. Finančně do začátku není třeba téměř nic. Stačí sportovní oblečení na ven a kopačky můžeme zapůjčit. Zkrátka nikomu nic nebrání si to u nás vyzkoušet… 🙂

Příští turnaj nás čeká v neděli 21.4. v Českých Budějovicích, kam se chystáme na dvoudenní výlet, tak nám držte palce…

Trenéři kategorie U10
Jan Šmíd a Tomáš Vařák

Fotografie od rodičů zde:

[Ukázat prezentaci]

1 2 ... 5 ►

Tak tu máme konečně jaro… ehm… Co prosím? Ano, astronomické jaro začalo, ale na Tatrovce (a asi ani jinde v ČR) to znát nebylo. Chvílemi nám tam regulérně sněžilo. Ale tak nejsme z cukru, takže nám to nevadilo a nebýt jednoho maroda, měli jsme na turnaji úplně plnou naší soupisku U10. Takhle nás tedy odjelo 10 kousků: Evička, Víťa, Žanďa, Táda, Matěj, Denis, Matouš, Šimon, Adam a Ondra. Na první turnaj jsme se zapsali do skupiny C, i když koketujeme i se skupinou B, ale chtěli jsme si zkrátka ukázat, jak jsme na tom po zimní přípravě.

V prvním zápase se Spartou C jsme více než hru samotnou řešili zmrzlé ruce. Hra byla opravdu nemastná neslaná, skládat na tvrdém povrchu se dětem nechtělo skoro vůbec. První poločas jsme tedy tahali za kratší konec, ale do druhého poločasu jsme zlepšili hlavně týmové pojetí hry a hned to začalo šlapat lépe. 

V druhém zápase jsme hráli pro Ragby Olymp, kde kromě jednoho hráče to byli úplní nováčci, takže tam není moc co hodnotit, přehráli jsme je poměrně jednoznačně. 

Ve třetím zápase nás čekaly naše známé Strong Girls, se kterými jsme se potkali párkrát i v zimní přípravě. V obou poločasech jsme viděli dechberoucí ragby. Spousta krásných útočných akcí na obou stranách, obrovská bojovnost a obětavost v obraně. Nakonec jsme urvali těsné vítězství 5:4, ale oba týmy za sloužili „standing ovation“ od všech přihlížejících. 

Poslední čtvrtý zápas jsme nastoupili proto Petrovicím a i zde se jednalo o hezký vyrovnaný zápas, jen to nasazení už nebylo takové. Opět těsná výhra 5:4, ale myslím, že kdybychom se namotivovali jako v předešlém zápase, tak by to vypadalo úplně jinak. 

Ještě nemám oficiální výsledky, takže si nejsem jistý, jestli jsme první zápas vyhráli, ale abych pravdu řekl, nějak mě to netrápí. Úkolem bylo mobilizovat své síly a naskočit do jarní sezóny, což máme splněno. Teď ale bohužel bude trochu pauza, protože další týden jsou velikonoční prázdniny a ten další pak je turnaj PYRF na který bohužel nedojedeme. Další turnaj tedy bude DOMA v Přelouči dne 14.4.2024. Tak se na vás budeme těšit.

Závěrem děkuji všem dětem, rodičům a také RC Tatra Smíchov, který se ujal organizace prvního jarního turnaje pro všechny týmy ČR, což byla opravdu úloha nelehká.

Ragby ZDAR!

Honza Šmíd a Tomáš Vařák

V rámci zimní přípravy jsme nezaháleli ani s kategorií U10 a v novém roce jsme se zúčastnili všech tří turnajů.

Turnaje se konaly vždy v sobotu v termínech: 27.1., 10.2. a poslední 2.3.2024. Na všech turnajích jsme měli i přes chřipkovou sezónu poměrně dobrou účast, která vygradovala teď na posledním turnaji, kde jsme měli krásných 11 bizonků, což je úplně perfektní.

Omlouvám se, že tu nebudu popisovat jednotlivé turnaje a už vůbec ne zápasy. Tuto zimní přípravu jsme tentokrát už od začátku pojali „kreativně“ s cílem vyzkoušet určité změny v systému hry, zapojit co nejvíce hráčů a hráček a především maximálně posílit týmového ducha. Věřím, že se nám podařilo všechny cíle naplnit, turnaj od turnaje cítíme větší chuť u všech hráčů hrát a aktivně se zapojovat.

Zároveň jsme se zaměřili na hodnocení jednotlivých klíčových aspektů hry jak u celého týmu tak u jednotlivců. Co se týče hry celého týmu, musíme jednoznačně výrazně zapracovat na organizaci obrany. Často se nám stává, že nám na jedné straně chybí hráči, protože se stále pořád shlukují k oblasti balónu a ten když je pak rozehrán do strany, tak nám tam hráči chybí. U některých jednotlivců zároveň musíme hodně zapracovat na skládkách, tam nám to pořád u některých hodně „skřípe“.

Co naopak mohu hodnotit kladně je útočná hra. Tam nám skládají občas komplimenty i trenéři ostatních týmů, což opravdu potěší. Umíme si hezky roztáhnout hru do stran, podporovat se, jsme schopni si přihrát v pohybu a tím využít lépe volný prostor. 

Hodně jsme zlepšili i aktivitu „mimo hru“ – tedy v momentě přerušení, po položení pětky atd. Tam nám občas trvalo dlouho se postavit do pozic a být připraveni na hru. 

Sečteno podtrženo – zimní příprava byla velmi dobrá a už se nemůžeme dočkat, až vyběhneme na trávník – počasí posledních dnů nás k tomu přímo vybízí.

První venkovní turnaj kategorie U10 by se měl konat v neděli 24.3.2024 na Tatrovce. Tak už se nemůžeme dočkat!

Honza a Tomáš

Zápas U14  – BVP Academy vs Tatra Smíchov dne 17.9.2023

Bojové Vozidlo Pěchoty hlásí první skalp… Ehm… Vlastně Babice-Vrchlabí-Přelouč U14 hlásí první výhru v nové sezóně! Ale popořadě…

Výkop začal ve 14:00 na hřišti ve Vrchlabí. V úvodní čtvrthodince měla Tatra Smíchov převahu a dokázala nám položit dvě pětky. V půli prvního poločasu při přestávce na napití jsme prostřídali náš tým a tatrováckou převahu jsme vymazali. Po skončení prvního poločasu jsme převzali vedení se skórem 17:10.

Druhá polovina zápasu vypadala zpočátku vyrovnaně, ale potom začali soupeři docházet síly, přesto nám dokázal položit další 2 pětky. Díky individuálním hráčům jsme vždy dokázali vytvořit odvetnou akci i s přídavkem.

Konec zápasu skončil porážkou soupeře při stavu 46:20

Milan Kouba
Trenér U14

V neděli 17.9.2023 nás čekal druhý turnaj kategorie U10 a tentokrát jsme vyrazili směr Tatra Smíchov. Bohužel nám 2 hráče skolila marodka, tak jsme nakonec vyrazili v nejmenším možném počtu 6 hráček a hráčů. Pevně doufám, že příští týden, kdy budeme pořádat domácí turnaj U10 se nám účast zdvojnásobí. 🙂

V neděli bylo opravdu krásné počasí, tak jsme hned k prvnímu zápasu hleděli s optimismem a s dobrou náladou. Na minulém turnaji jsme si ukázali, že pokud držíme za jeden provaz a hrajeme jako tým, tak dokážeme i ve skupině B hrát hezký vyrovnaný zápas. To se nám v prvním zápase bohužel moc nepovedlo. Na hřišti hrál v podstatě pouze 1 hráč. Ne, že by se ostatní nesnažili, ale zkrátka naše hra nebyla kompaktní, nedrželi jsme si pozice, málokdy jsme dělali podporu hráči s míčem a často se zdálo, že nás hra vlastně ani moc nezajímá… 

Ve druhém zápase byl první poločas téměř stejný, stále nám přišlo, že vidíme 6 hráčů – ne 1 tým… Do druhého poločasu se ale konečně podařilo náš výkon zlepšit a především právě onu týmovost a soudržnost a hned to bylo znát na předvedené hře. Viděli jsme několik krásných útočných akcí se spoustou fází a přihrávek, které se povedlo i zakončit položením pětky. Stále jsme sice tahali za kratší provaz, ale obraz hry byl mnohem lepši.

Po druhém zápase nás čekaly týmové dovednostní hry, za což moc děkuji organizátorům, protože to hezky zpříjemnilo pauzu mezi zápasy a děti to opravdu hodně bavilo. Navíc to, že se soutěžilo v celých týmech a ne v jednotlivcích nám hrálo do karet v posilování týmového ducha a soudržnosti.

Pak už nás čekal poslední zápas, který jsme co se týče útoku odehráli opravdu pěkně – zkrátka zápas od zápasu se hra zlepšuje a mám velkou radost, že děláme pokroky v komunikaci na hřišti, Bohužel nám pořád vázne obrana, některé děti stále nechodí do skládek, nebo se pouze chytí za boky a skládku nedokončí. V této oblasti musíme hodně zapracovat.

Suma sumárum se nedá jednoduše tento turnaj zhodnotit… Bohužel tím, že máme tak malou základnu a přeci jen chceme hrát spíše B skupinu, tak nám trvá delší dobu, než nové děti získají více zkušeností a sebedůvěry. Bylo by skvělé, kdyby na následující domácí turnaj bylo možné postavit 2 týmy, abychom mohli se staršími hrát B skupinu a mladší nechat lépe rozehrát ve skupině C. To půjde pouze se 100% účastí a to je naše hlavní výzva na tento týden. Předem děkuji všem hráčům i rodičům, že se nám podaří tohoto cíle dosáhnout – já tomu věřím! 😉

Jan Šmíd
Trenér kategorie U10

Fotky z turnaje od Lucie Kamínkové najdete pod tímto odkazem…