U10 bojovali v Říčanech

Na prvního máje jsme měli s U10 naplánovaný regionální turnaj v Říčanech, kam jsme vyrazili s 11 Bizonky. Tudíž jsme se rozhodli, že s pomocí dalších týmů určitě budeme schopni postavit 2 týmy, což se povedlo – ve skupině C jsme postavili 4 naše hráče, které doplnili 3 hráči z Rugby Babice a ještě 1 Kralupský Havran. Ve skupině B jsem tedy měl k dispozici 7 hráčů. To že nasazujeme 2 týmy mi udělalo obrovskou radost. To že jsem na ně byl sám už menší, naštěstí Pavel z Babic neváhal a týmu ve skupině C se skvěle ujal – Pavle, díky!

Skupina C

V této skupině nám nastupují hráči a hráčky, co jsou buď noví, nebo si stále zvykají na starší kategorii, ve které jsou teprve první rok. U těchto dětí je hlavní, aby se hrou bavily a hlavně aby získávaly zkušenosti a především sebevědomí, že si ten balón mohou vzít nebo že mohou protihráče zastavit. Neviděl jsem všechny zápasy, ale z toho co jsem viděl a z reakcí dětí jsem se ujistil, že se toto daří – každým zápasem jsou noví hráči aktivnější a zvykají si na zápasové tempo. Bohužel na druhou stranu byla hodně znát nesehranost s dětmi z ostatních klubů a chybělo nám v této skupině více týmové pojetí hry. Tak jako tak – 6 utkání odehráno, děti to bavilo a už se těší na další turnaj – úkol splněn! 🙂

Skupina B

Abych byl naprosto upřímný, měl jsem trochu obavy, jak s tímto týmem dopadneme. Po obnovení venkovních tréninků jsme se trochu potýkali s nepravidelnou docházkou jak na tréninky tak na turnaje. Vlastně jsme neměli možnost v novém roce ještě vyzkoušet skupinu B. Pouze v prvním turnaji hráli Johánek a Honzík ve skupině B. Tentokrát nám dokonce naprosto výjimečně Johánek chyběl a co si budeme nalhávat, je to jeden z pilířů celého týmu. Vždyť ten klučina je u ragby ve svých necelých 10 letech již 6 let. 

Nebudu to zdržovat – po dlouhé době jsem měl zase husí kůži při hře svých svěřenců. Hned v prvním zápase mi padla brada na zem a sbíral jsem jí při odchodu k autobusu po skončení turnaje. Nasazení všech – a to musím zdůraznit – OPRAVDU VŠECH – hráčů bylo dech beroucí. I hráči, u kterých jsem se v poslední době trochu potýkal s motivací, tak ukázali, že když chtějí hrát, tak to zkrátka umí. Všechny prvky, na kterých pracujeme, jako je tlak v rucku, přihrávka na třetího nebo příjem balónu najednou začaly fungovat. O balóny jsme nepřicházeli a tím jsme mohli využívat kombinační hru a přihrávkami roztahovat hru do stran. Perfektní. Samozřejmě se pár chybiček našlo, ale to si necháme pro sebe na tréninky, abychom byli ještě o fous lepší… 

Poděkování samozřejmě všem, jak rodičům tak především dětem, za to že mohu zažívat tak krásné chvíle a pevně doufám, že i všem ostatním se takovéto zážitky nesmazatelně zapíší do paměti. DĚKUJI!

Honza Šmíd
Trenér

Start a Conversation

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.